Publikováno Napsat komentář

Experimentální zpracování káv – Kolumbie na špici

Experimentální zpracování káv nabralo poměrně hodně rozmach před pár lety, řekněme 2-3 roky nazpět. Jde o zpracování zeleného zrna přímo na farmě nebo ve zpracovatelském závodu.

Proč se dělá?

Každá kávová třešeň se prvně musí nějak zpracovat. Více jsme to tom napsali v článku Metody zpracování kávy a co od nich čekat. Nicméně kromě těch standardních zpracování se používají i další nazvané jako experimentální metody zpracování. Dělají se ze dvou hlavních důvodů:

1, Navýšení ceny prodávané kávy

Pokud se káva zpracuje nějakým dodatečným způsobem nebo novým a jedinečným způsobem, tak většinou její chuť se zlepší, zvýrazní. Tím pádem také při hodnocení dosáhne vyššího skóre a tím pádem logicky může producent požadovat při prodeji vyšší cenu.

2, Vylepšení chuťového profilu kávy

Jak je napsáno nahoře, tak experimentální zpracování se dělá kvůli navýšení ceny, ale s tím ruku v ruce i vylepšení chuti. Někdy producent není úplně spokojený s chutí své kávy, tak může pomocí zpracování posunout její chuť výše. Část své sklizně může například zpracovat standardně a část experimentálně. Navíc se může rozhodnout, že již finální zrno ještě dodatečně fermentuje, není nutné zpracovávat třešně samotné.

Barel pro fermentaci zrna

Jaké jsou druhy experimentálního zpracování

Je už poměrně hodně druhů experimentálních zpracování, můžeme vyjmenovat aspoň některé hlavní:

Anaerobní fermentace

Káva se fermentuje po delší časový úsek bez přístupu vzduchu. Odstraněním vzduchu se totiž samotná fermentace velmi zpomalí. Při promytém zpracování se káva fermentuje pouze několik hodin. U anaerobní fermentace se bavíme klidně o 70 až 190 hodinách. Vzduch se z barelů či nádob odstraňuje například jednoduše zapálenou svíčkou, která plave na něčem na hladině a postupně spotřebuje veškerý vzduch.

Karbonická macerace

Jde o proces podobný anaerobní fermentaci, ale s tím rozdílem, že místo odstranění vzduchu se do fermentační nádoby vpustí oxid uhličitý, který je těžší než vzduch a tím pádem vytlačí vzduch nahoru a kávové třešně či zrna budou opět bez přístupu vzduchu a fermentace se tak zpomalí.

Přidání různých kvasinek

Když se zrna zpracovávají, tak se teplem spustí spontánní, ale kontrolovaná, fermentace. Ovšem v této fázi se také mohou rozhodnout, že přidají další kvasinky, třeba mléčné, které samozřejmě zesílí určité tóny v kávě. Většinou podtrhnou ovocité tóny. Případně při anaerobní či karbonické maceraci se mohou samozřejmě také rozhodnout, že přidají dodatečné kvasinky a rozšíří tak chuťový potenciál kávy.

Přidání dalších látek neboli infuze

Podobně jako u kávy KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition se také mohou u fermentace rozhodnout, že do kvasu přidají ne kvasinky, ale jinou cizí látku. Například sušenou marakuju nebo sušené jahody, maliny či hrozny a tím kávě dodají opravdu úplně jiný rozměr. Někdo to možná může považovat za podvod, že se vlastně už nejedná o čistou kávu. Je fakt, že i u KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition se lidé, co ji ochutnali, většinou dělili na dva tábory, na ty, kterým chutnala hrozně moc a ty, kterým nechutnala, že už to bylo “moc”. Ale ono je to vlastně fajn, aspoň se o tom mluví a není to nuda 🙂

Peru kávové třešně
Probíhající fermentace kávy

Kolumbie na špici

Zkoušeli jsme poptat od importérů podobnou bombu, jako byla KOLUMBIE Maracuyá – Dalia Gold edition, ale bylo nám v podstatě jen řečeno, že takové “divoké” kávy dělají jen v Kolumbii. Kávy, které by byly něčím infuzované. Je to hrozná škoda, protože nás takové kávy hrozně baví, i přesto, že jsou samozřejmě velmi drahé už i v nákupu.

Peru kávové třešně
Kávové třešně

Samozřejmě anaerobní či karbonickou maceraci dělají i v jiných zemích, už před 3 lety jsme ochutnali bombastický anaerobní Honduras. Ne všude je to ale možností, je na to potřeba hodně znalostí a technologie, takže z Afriky moc experimentálně zpracovaných káv neuvidíte, stále je to spíše doména amerických káv a trochu asijských.

Publikováno Napsat komentář

Druhy a odrůdy kávovníků – a záleží vůbec na nich?

Pokud se řekne druh či odrůda kávy, tak většina lidí vyjmenuje asi jen arabiku a robustu. Naštěstí je ten svět rozmanitější 🙂

Nejznámějším druhem kávy je určitě arabika, o které se tvrdí, že zastupuje asi 70 % celosvětové produkce. Na zbylých cca 30% připadá robusta a zhruba procento zastupují ostatní kávové druhy.

Těmi jsou například liberica, stenophylla, excelso či eugenoides.

Robusta

Známá také pod jménem canephora. Pěstuje se v nižších nadmořských výškách, většinou kolem 0 metrů nad mořem. Nepotřebuje totiž dlouho dozrávat narozdíl od arabiky. Má totiž poměrně nevýrazný chuťový profil. Jedná se většinou o zemité tóny s chutí po oříščích a hořké čokoládě a má i díky vyššímu obsahu kofeinu také vyšší hořkost.

Pokud jsme nakousnuli kofein, tak robusta ze všech druhů kávy obsahuje nejvíce kofeinu. Udává se, že oproti arabice až dvojnásobek.

Robusta je velice oblíbená do kávových směsí, protože jim dodává intenzitu či “sílu” a dlouhotrvající cremu, protože má také nižší obsah tuků než arabika, které by cremu narušovaly.

My robustu máme v jediné kávě a tou je Dalia espresso, která obsahuje 10 % robusty z Vietnamu.

Arabika

Jde o nejrozšířenější druh kávovníku a také nejoblíbenější. Pěstuje se většinou v nadmořských výškách od 800 až do 2500 metrů nad mořem. Je to z toho důvodu, aby se zpomalilo zrání kávové třešně a ta do sebe natáhnula co nejvíce živin a rozvinula se tím také chuť.

Ve srovnání s robustou má méně kofeinu a také na první pohled vypadá jinak. Zrno je protáhlejší, není tak kulaté, a vnitřní prasklina je zahnutá narozdíl od praskliny přímé u robusty.

Srovnání zrna arabiky a robusty

Co je ovšem u arabiky také hodně zásadní, tak jsou její odrůdy. Těch jsou nyní desítky! Pokud vás to zajímá detailně, tak World Coffee Research Center zpracoval jejich katalog na adrese https://varieties.worldcoffeeresearch.org/varieties

Odrůdy arabiky

Velice rád srovnávám kávu s vínem, těch různých podobností jsou kvanta. Pokud si řekneme, že arabika je bílé víno a robusta červené, tak jednotlivé odrůdy u arabiky jsou pak ty známé odrůdy vína jako třeba sauvignon, chardonnay a další.

U arabiky je to velice podobné. Máme tu nejznámější a asi nejlepší odrůdy bourbon a typica pak mnoho dalších jako třeba SL28/SL34 nebo catuai, mundo novo, caturra a jiné.

Ještě je dobré odlišit odrůdy na varietaly a kultivary. Varietal je geneticky nezměněná původní odrůda a kultivar geneticky modifikovaná odrůda.

Arabiku totiž bohužel velice trápí plíseň nazvaná kávová rez, která už hodněkrát zdecimovala obrovské množství rostlin. Proto vznikají různé odolné kultivary, které mají být vůči ní rezistentní. Samozřejmě to není zadarmo a dochází ke kompromisům buď v chuti nebo výnosnosti.

Momentálně asi nejvíce ceněným varietalem či odrůdou je geisha (gesha), která každoročně trhá na aukci v Panamě rekordy v ceně za libru kávy. V roce 2022 se naturálně zpracovaná geisha s cupping score 96,5 prodala za 2000 dolarů za libru. To už je slušný masakr, ne? 🙂

Nicméně ať už jde o geishu či caturru, každá odrůda se vyznačuje určitým chuťovým potenciálem, který pak jen podtrhne to, kde vyroste a jak bylo o rostlinu postaráno. Pokud tedy na sáčku, jako u nás, uvidíte, o jakou odrůdu jde, tak aspoň zhruba můžete tušit, jestli má káva potenciál či ne. Nutno vzít v potaz tedy ještě samozřejmě zpracování toho zrna, jestli promyté či jiné, ale to už je na jiný článek.

Pokud chcete vyzkoušet rozmanité druhy arabiky, tak vyzkoušejte třeba tyto, každá z nich je velice odlišná:

Další druhy kávovníků

Kromě arabiky a robusty existují ještě další poměrně zajímavé druhy kávovníků. Máme tu například druh stenophylla, která je odolnější vůči vyšším teplotám, ale rodí méně než arabika a robusta a není ani tak chuťově dobrý jako arabika. Vzhledem ke změně klimatu to ovšem brzy může být druh, který bude pro lidstvo velice důležitý, abychom byli vůbec schopni pít nějakou kávu.

Více detailů si můžete o stenophylle přečíst zde:
https://blogokave.sk/stenophylla-ako-nahrada-za-arabiku-spasi-svet-zabudnuty-druh-kavovnika/

Pak tu máme druh liberica, který ovšem chuťově připomíná nejvíce robustu, je tedy pro svět opět nezajímavý, vyznačuje se hořkou chutí a dřevitými tóny.

Jeden ovšem velice zajímavý druh je eugenoides. V posledních několika letech se opět objevuje na kávových soutěžích, i přesto, že není nově objevený. Je “matkou” arabiky, protože arabika vzniknula skřížením druhu eugenoides a robusty, kdy eugenoides má velice nízký obsah kofeinu a robusta pro změnu v porovnání s arabikou vysoký.

Eugenoides tedy díky velice nízkému obsahu kofeinu je také velice málo hořký, kofein totiž hořkost do kávy přináší. Na šampionátech tedy každého vždy velice okouzlí svou čistotou chuti a ovocnými tóny.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kávovník_liberijský
https://mycoffeecup.de/en/arabica-or-robusta-which-variety-wins-in-comparison/

Publikováno Napsat komentář

Mráz v Brazílii a jeho vliv na cenu kávy

Zřejmě jste už někde zahlédli, že 20. července 2021 zasáhly Brazílii mrazy a sněžení, které tam doposud neměly obdoby. Dokonce někteří šedesátníci do tohoto dne sníh neviděli jinde než v televizi.

Denis Leonel, správce farmy Coqueiro, dělá prohlídku farmy po tom, co ji zasáhly silné mrazy v regionu Minas Gerais, Foto: REUTERS/Roosevelt Cassio
Denis Leonel, správce farmy Coqueiro, dělá prohlídku farmy po tom, co ji zasáhly silné mrazy v regionu Minas Gerais.
Foto: REUTERS/Roosevelt Cassio

Bohužel těmito mrazy byla zasáhnuta většina regionů, které pěstují kávu, což jsou převážně Cerrado a Minas Gerais. Odhaduje se, že přibližně 20 % kávovníků v oblasti Sul De Minas a dokonce až 40 % kávovníků v regionu Cerrado bylo zasaženo těmito mrazy.

Ostatní vlivy na cenu kávy

Aby toho nebylo málo, tak v Brazílii navíc tento rok kávovníky mají rok, kdy plodí méně. Kávovníky totiž plodí v cyklech, kdy jeden rok je úroda vyšší a druhý rok nižší a tak stále dokola. K tomu se ještě přidal nízký objem srážek na podzim v roce 2020, stejně tak na jaře 2021 před blížící se sklizní.

Zatím je těžké říci, jaký přesně vliv budou mrazy mít na budoucí produkci. Farmáři ještě stále zjišťují, jak moc byly kávovníky poškozené. Některé se budou muset pouze prořezat, což opět bude mít vliv na produkci v příštím roce. Někteří bohužel budou muset zlikvidovat celé keře a vysadit nové. Tato likvidace znamená výpadek 3 roky, protože až po této době kávovník nese plody.

Zmražené kávové třešně a listy visí na kávovníku poté, co Brazílii zasáhly silné mrazy. Foto: REUTERS/Roosevelt Cassio
Zmražené kávové třešně a listy visí na kávovníku poté, co Brazílii zasáhly silné mrazy.
Foto: REUTERS/Roosevelt Cassio
Cena kávy na burze

V roce 2020 byla cena kávy na burze asi 117 centů za libru kávy. Bohužel se k této mrazivé katastrofě ještě přidalo veliké sucho jak na podzim 2020, kdy na keřích začínají růst květy, tak na jaře 2021 před blížící se sklizní. Na začátku roku 2021 tedy kvůli suchu, a prognóze nižší sklizně, vzrostla cena kávy na přibližně 160 centů za libru. Následně po letošních mrazech se cena kávy vyšplhala na konci července až na 217 centů za libru, což je téměř dvojnásobek loňské ceny.

Globální dopad

Možná si řeknete, že Brazílie přece není jedinou zemí exportující kávu, takže to snad nebude taková hrůza. Bohužel Brazílie je ale tou zemí největší. Od ceny kávy v Brazílii se tudíž odvíjí celková cena kávy na burze a podle burzovní ceny se pro změnu řídí také ostatní země. Řídí se tím například výkupní ceny v Kolumbii ve zpracovatelských závodech a podobný domino efekt má vliv na celkový nárust ceny kávy na celém světě.

Co nás může čekat v blízké budoucnosti

Bohužel nic moc pozitivního. Cena kávy ať už komoditní nebo výběrové půjde nahoru odhadem o 10-15 %, už nyní importéři navyšují ceny. Ruku v ruce s tím šla kvůli koronaviru nahoru i cena přepravy, takže nárust ceny kávy je nevyhnutelný na dobu nejméně dalších dvou let.

Pokud vás zajímá více detailů o Brazílii a produkci kávy, tak si přečtěte tento článek.

Použité zdroje pro článek: Novinky od Falcon Specialty a Reuters

Publikováno Napsat komentář

Káva z Brazílie – proč je tak oblíbená a něco o ní

Kávové třešně

Brazilská káva vždy měla a má své jméno. Je to takový prototyp kávové chuti, i přesto, že kávová kolébka je na úplně jiném světadílu. Proč to tak je? O tom si dnes něco povíme.

Brazílie je celosvětově největším producentem kávy. Vyprodukuje ročně cca 2,6 milionu tun kávy, což je přibližně třetina veškeré kávové produkce na světě. To už je pořádný balík kávy 🙂 Samozřejmě pokud jí vyprodukuje tolik, tak se nutně musí také někde použít. Obrovské množství se jí spotřebuje doma v Brazílii, dokonce se už v Brazílie vypije více kávy než ve Spojených státech. Plus se káva pak samozřejmě exportuje také do všech možných koutů světa.
Pro zajímavost z celkového množství exportované kávy dělá instantní káva 10 až 20 procent. Přitom 3/4 produkce instantní kávy mají na svědomí pouze 4 brazilské firmy. Zatímco zrnkovou či mletou kávu produkuje více než 1000 různých firem.
Co se týče arabiky a robusty, tak Brazílie produkuje asi z 80 % arabiku a zbylých 20 % připadá na robustu.

Proč je brazilská káva tak oblíbená

Za oblíbenost kávy z Brazílie může především její chuťový profil, který má zpravidla minimální aciditu a jde hodně do hořké čokolády, oříšků nebo nugátu. Je to zároveň z toho důvodu, že se v zásadě tato káva pěstuje trošku níže, než je obvyklé, již kolem 1000 metrů nad mořem. Tím pádem nedokáže do sebe do uzrátí natáhnout tolik minerálů a látek, které by rozvinuly komplexnější chuťové tóny.
Z toho důvodu jsou také brazilské kávy používané s takovou oblibou do základů kávových směsí, dodají kávě čokoládovou chuť a hořkost a pak se případně doladí kávou, která ma nějakou ovocitost nebo květinové aroma atd. Samozřejmě jsou zde vyjímky z tohoto brazilského čokoládového profilu, primárně ze segmentu výběrových káv, které by vás určitě dokázaly překvapit svou ovocností 🙂

Nicméně nutno dodat, že taková Brazílie São Silvestre je naše úplně nejprodávanější káva na eshopu roku 2021, pravděpodobně právě díky chuti, která jde do čokolády a krásně vynikne jak v mléku, tak černá. Pochází z regionu Minas Gerais, ve kterém se vypěstuje polovina veškeré brazilské kávy.
Trošku jemnější variantou je naše Brazílie Cerrado, která je chtělo by se říct takovou začátečnickou kávou, jemná, do čokoládky, s naprosto minimální aciditou.

Zdroj dat: https://en.wikipedia.org/wiki/Coffee_production_in_Brazil