Publikováno

Automatické kávovary a espresso

Automatický kávovar má teď kdekdo doma. Jak jsou na tom vlastně s kvalitou připravené kávy? Sami jsme asi tři roky automatické kávovary opravovali, takže můžeme říct, že o tom něco víme 🙂

Espresso v pákovém (profesionálním) kávovaru

Pákový kávovar je ten, který má opravdu páku, do které se vkládá tzv. miska a do této misky se většinou v samostatném mlýnku mele káva. Následně se upěchuje pěchovačem (tamperem) a vloží do kávovaru, který pak nechá kávou protékat vodu pod tlakem zhruba 6-9 barů.

Obrázek espressa z Freepik

Je to perfektní způsob přípravy kávy, kdy si s kávou můžete dělat doslova co chcete. Můžete pomocí přípravy ovlivnit aciditu výsledné kávy, můžete ovlivnit sladkost, jde opravdu o skvělý způsob pro profíky a nadšené hobíky.
Zároveň je tedy opravdové a dobře připravené espresso hodně drahým koníčkem, pokud zvažujete, že si budete dělat espresso i doma. Potřebujete totiž hlavně kvalitní mlýnek, který bude mlet konzistentně.

Nicméně my chceme dnes mluvit hlavně o espressu v automatickém kávovaru. Těch rozdílů v přípravě je hodně.

Espresso z automatického kávovaru

Skladba kávovaru

Automatické kávovary se o tvorbu kávy postarají většinou od A až do Z, vy jen doplňujete vodu a zrnka a čistíte ho. Automatické kávovary mají vestavěný mlýnek, který má poměrně malé kónické mlecí kameny, buď ocelové nebo keramické.
Srdcem tohoto kávovaru je takzvaná spařovací jednotka. Většinou každá značka ji má technicky vyřešenou trošku jinak, nicméně princip je stejný.
Spařovací jednotka je místem, kam kávovar namele kávu, následně se tam upěchuje a kávovar pak nechá skrz kávu protékat vodu a zároveň ze spařovací jednotky pak samozřejmě vytéká připravená káva do výpustě a z ní do hrníčku.

Spařovací jednotka kávovaru De’Longhi

Dalším rozdílem oproti pákovému stroji je mlýnek. U pákových espresso strojů většinou používáme mlýnky s plochými mlecími kameny o průmeru kolem 60 mm a více, kdy už se dá mluvit o poměrně velké konzistenci mletí. Nicméně i v automatických kávovarech nejsou mlýnky úplně špatné.
Co je ovšem rozdílné, tak je hrubost mletí. U automatických kávovarů se káva mele o hodně hruběji. Je to v podstatě nutnost, aby se mlelo hruběji, protože ve spařovací jednotce je takzvaný napěňovací ventil. Jde o malou kuličku na pružině, která stojí v cestě protékající připravené kávě. Pokud by byla káva namleta jemně jako u profesionálního pákového kávovaru, tak by káva spařovací jednotkou vůbec neprotekla.
Kvůli tomu, že káva musí obtéct tuto kuličku, navíc ještě pod tlakem, tak se připravená káva zpění a tok kávy se zpomalí. Tím pádem dostanete cremu neboli pěnu na vaší kávě, ať už pomelete úplně jakoukoliv kávu a jakkoliv starou.
U profesionálních pákových kávovarů žádný takový napěňovač nenajdete. Co ovšem můžete najít u domácích pákových kávovarů, je takzvaná přetlaková miska, která má stejný efekt jako zmíněný napěňovač u automatických kávovarů. Standardní miska v páce v profesionálním kávovaru má stovky malých dírek. U domácích pákových kávovarů má miska také mnoho dírek, ale často přidávají této misce ještě druhou vrstvu, druhé dno, které má mnohem menší počet dírek. Tím pádem opět dochází k protékání už připravené kávy přes tyto dírky pod tlakem a tím pádem se uměle káva zpění.

Vlevo dvoustěnná přetlaková miska, vpravo nepřetlaková

Srovnání s pákovým kávovarem

Z povahy věci a stavby automatického kávovaru tedy musíte kávu mlít hruběji, jak bylo napsáno nahoře. Ten samotný fakt má vliv na chuť kávy, kdy nebude tak intenzivní jako z pákového kávovaru, byť domácího.

Na druhou stranu automatický kávovar vám nabízí obrovské pohodlí při přípravě kávy, kterou určitě u pákového kávovaru nedostanete, proto jsou automatické kávovary tak oblíbené. Obecně tedy z automatického kávovaru díky této přípravě dostanete jen určité „gró“ dané kávy, nebudou až tak komplexní jako z pákového kávovaru. Například z klasické brazilské kávy dostanete čokoládově oříškovou chuť, z výběrové Kolumbie například chuť pomeranče, ale bude to chuť taková více řídká. Na druhou stranu takovou řidší chuť hodně lidí preferuje, k tomu přidejte jednoduchý způsob přípravy a máte hned jasno, proč jsou automatické kávovary tak oblíbené.

Vyzkoušejte tedy například jednu z těchto káv, které jsou pro automatický kávovar super, kdy oceníte nízkou aciditu a výrazné tělo.

Publikováno Napsat komentář

Hario V60 a proč ji máme tak rádi

Hario V60 zalévání

O co jde

Pokud nevíte o co vlastně jde, tak Hario V60 je ručně vyráběná keramická konvička, která se používá k přípravě kávy metodou pour-over neboli překapávané kávy. Touto metodou se káva připravuje postupným naléváním horké vody na namletou kávu. Pomocí této metody máte téměř naprostou kontrolu nad přípravou kávy a získate tak kávu s bohatou chutí a aroma.

Proč vlastně V60?

Číslo 60 indikuje stupně, které svírá venkovní hrana překapávače vůči zemi.

Trochu historie

Hario V60 je dnes jedním z nejoblíbenějších pomůcek pro přípravu překapávané kávy. Historie firmy Hario, která V60 vyvinula, sahá až do roku 1921, kdy byla založena v Japonsku jako výrobce skla a laboratorního vybavení. V průběhu let se firma rozšířila do dalších oblastí, včetně nádobí na kávu a čaj.

Hario začalo s výrobou kávových doplňků v 60. letech 20. století a postupně se stalo jedním z nejvýznamnějších japonských výrobců kávových pomůcek. V roce 2005 společnost představila svůj nejslavnější výrobek – Hario V60, keramickou konvičku pro přípravu kávy metodou pour-over. Tento design byl vyvinut v souladu s japonskou estetikou a filozofií Wabi-sabi, která zdůrazňuje jednoduchost, přirozenost a minimalismus.

Konvička Hario V60 je navržena tak, aby umožňovala snadnou a přesnou přípravu kávy se skvělou chutí a vůní. V porovnání s jinými konvičkami na kávu je V60 více kuželovitá, což umožňuje, aby se voda snadno a rovnoměrně rozprostřela po namleté kávě. V60 se stala velmi populární mezi kávovými nadšenci a profesionály, díky jednoduchosti, kvalitnímu provedení a možnosti dosáhnout konzistentních výsledků.

Existuje už mnoho různých variant Hario V60, včetně keramických, skleněných, kovových a plastových konviček o různých velikostech a barvách. Díky svému inovativnímu designu a kvalitě zpracování zůstává Hario V60 nejoblíbenějším nástrojem pro přípravu kávy metodou pour-over a najdete ji opravdu v mnoha kavárnách a domácnostech.

Jak si připravit skvělou kávu pomocí Hario V60

Krok 1: Namletí kávy

Pro přípravu kávy pomocí Hario V60, a vlastně nejen jí, je důležité použít čerstvě namletou kávu. Mletí je hrubější než na espresso a jemnější než na french press. Jedná se o hrubost podobné kuchyňské soli. My používáme poměr kávy k vodě 1:15, takže pokud si chci připravit 12 g kávy, tak na kávu naliju 180 g vody (12*15=180). Pokud si melete kávu sami, což rozhodně doporučujeme, je dobré si pořídit kvalitní mlýnek na kávu, který vám umožní připravit kávu s požadovanou hrubostí mletí a který ji navíc namele konzistentně. Můžete pro začátek buď sáhnout po Hario mlýnku nebo po lepších Timemore mlýncích, záleží na vašem rozpočtu.

Krok 2: Příprava filtru a těla V60

Poté, co máte čerstvě mletou kávu, je třeba připravit celou Hario V60. My máme rádi plastovou V60, protože není nutné ji tolik předehřívat a také neabsorbuje tolik tepla jako keramická či nerezová verze.

Nejdříve dejte do konvičky papírový filtr a zalejte ho horkou vodou, aby jsme ho zaprvé navlhčili a aby se zbavil jakýchkoli papírových chutí. Vodu vylejte třeba do dřezu a položte Hario V60 na dekantér dle vaší volby. Zkontrolujte, zda je V60 pevně položená a zda není nijak nákloněná.

Krok 3: Zalévání kávy

Poté, co máte připravenou kávu a Hario V60, můžete začít s přípravou kávy. Použijte váhu, která ideálně měří jak čas, tak váhu. Na internetu se dá taková váha sehnat asi za 300 Kč. Postavte na váhu dekantér s Hario V60, nasypte do ní kávu, spusťte časovač a postupně nalévejte horkou vodu do kávy krouživými pohyby.

Postup, který se nám osvědčil je následující:

  1. Při použití 12-25 gramů namleté kávy zalejeme tuto kávu rovnoměrně 50 g vody. Čekáme 30 vteřin, kdy by voda měla rovnoměrně navlhčit veškerou kávu a kdy se uvolní z namleté kávy oxid uhličitý, který by mohl narušit extrakci.
  2. Pomalým krouživým zaléváním nalejeme dvě třetiny vody na kávu.
    To znamená, pokud jsme použili 30 g kávy, tak při poměru 1:15 bude celkové použité množství vody 450 ml. Dvě třetiny z toho jsou tedy 300 g vody. Na začátku už jsme nalili 50 g vody, takže přilijeme nyní 250 g vody.
    Jakmile voda trochu poklesne a na okrajích filtru bude vidět přichycená namletá káva, tak celou V60 mírně zakroužíme, aby se vodou opláchnula tato káva z okrajů dolů. Nekružte moc dlouho, hrozilo by, že prachové částice sednou na dno filtru a ucpou ho. Čekáme nyní do 1. minuty a 20 vteřin.
  3. Pomalým krouživým zaléváním nalejeme zbytek vody, v našem příkladu by to bylo 150 g vody. Čekáme než voda proteče. V ideálním případě by voda měla protéct mezi 2:30 až 3:00.

Krok 4: Podávání kávy

Po dokončení přípravy kávy odeberte Hario V60 z konvičky a zakružte dekantérem, aby se v něm káva promíchala a všechny chutě spojily. Nyní můžete kávu podávat 🙂

Doporučujeme ovšem počkat s pitím, dokud nebude káva teplá až vlažná. Lidský jazyk není stavěný na vysoké teploty a necítili byste všechny chuťové tóny.

Závěr

Sami jsme vyzkoušeli už hodně různých překapávačů, třeba AeroPress, french press, April pour-over, nicméně z V60 nám jednoduše káva chutná nejvíce pro svou čistou a zároveň výraznou chuť. Proto si nemyslíme, že ji v dohledné době vyměníme za jiný přístroj ať už doma nebo v kavárně. Dobrá práce Hario! 🙂

Publikováno Napsat komentář

Preinfuze – co to je a k čemu je dobrá

espresso přístroj

Pokud jste tento termín už někde slyšeli, tak to bylo rozhodně ve spojitosti s přípravou espressa. Co je vlastně preinfuze, má ji každý kávovar a potřebuji ji vlastně? To vše se hned dozvíte.

Co je preinfuze

Preinfuze je tzv. předspaření kávy vodou a mluví se o ní hlavně ve spojitosti s přípravou espressa, kdy novější espresso stroje ji dokáží řídit dle vašich požadavků. Rozdíl mezi klasickou extrakcí neboli pouštěním vody přes kávu pod tlakem a preinfuzí je ten, že preinfuze probíhá při mnohem menších tlacích.

Klasická extrakce probíhá při tlacích většinou mezi 6-9 bary, zatímco preinfuze je občas i prakticky bez tlaku nebo kolem 1 baru.

K čemu preinfuze slouží

Proč ji vlastně děláme? Preinfuze se dělá hlavně z důvodu docílení rovnoměrné extrakce kávy. Když kávovar preinfuzi nemá, tak pokud se z hlavy kávovaru na namletou kávu aplikuje rovnou tlak řekněme 9 barů vody, tak může dojít například ke kanálkování. To je nežádoucí stav, protože uvnitř namleté kávy se vytvoří “díra”, kanálek, kterým voda protéká prakticky bez odporu rovnou do šálku a káva se tedy neextrahuje rovnoměrně. Káva kolem kanálku je přeextrahovaná a zbyla káva pro změn podextrahovaná. Výsledné espresso je pak vodové a nedobré.

Preinfuze při velmi nízkých tlacích má tedy za úkol kávu navlhčit, aby se předešlo kanálkování či jiného defektu při extrakci jako třeba zvíření kávy.

Způsoby preinfuze

Jak jsme psali výše, preinfuzi mají novější (a drahé) kávovary buď vestavěnou nebo se dá případně udělat na některých strojích i ručně.

Automatická

Nové stroje, které mají displeje a samozřejmě, které preinfuzi nabízí, tak mají možnost plné konfigurace preinfuze. Její délka i tlak jde nastavit. To je ta lehčí cesta 🙂

Ruční

Dalším způsobem, hlavně dostupným u klasických strojů s E61 hlavou, jako je třeba Bezzera Unica, je ruční preinfuze. Tyto stroje totiž využívají většinou pro výhřev hlavy termodynamiku. To znamená, že voda se ohřeje dole v bojleru a sama stoupá nahoru do hlavy, kde se ochladí a druhou cestou opět klesá k bojleru. Tato cesta je díky změně teplot pod malým tlakem.

Bezzera Unica PID

Tyto ruční stroje mívají páčku, která se sklápí odvrchu dolů a zhruba v polovině cesty zároveň sepne čerpadlo, kdy se spustí samotná extrakce. Zároveň také sklopení páčky odblokuje cestu vody z bojleru do hlavy. Pokud ovšem tuto páčku sklopíme jen zhruba napůl tak, aby se vodní cesta odblokovala, ale ještě se nesepnulo čerpadlo, tak dosáhneme beztlakové preinfuze. Malé množství vody se tedy dostane na kávu, ale čerpadlo ještě není aktivované, takže nedojde k aplikaci tlaku.

Voilà – preinfuze 🙂

Optimální délka preinfuze

Slyšel jsem o preinfuzích o délce pěti vteřin, ale i 20. Co z toho je lepší? To nelze říct bohužel. V domácích podmínkách klidně experimentujte s dlouhými délkami. V provozu pro změnu často potřebujete vteřiny ušetřit. Optimum bych tedy hledal někde kolem 5-10 vteřin. Je to o tom to espresso udělat, ochutnat a dobrat se pak výsledku.

Optimální tlak při preinfuzi

Stejně jako u její délky je to na vyzkoušení. Můžete mít tmavěji praženou kávu, která má více fines (prachových částic) nebo pro změnu máte světle praženou kávu a u každé může být vhodnější trošku jiný tlak. Nicméně vyzkoušel bych prvně 1-2 bary a od toho se odrazil.

Publikováno 1 komentář

Běžné problémy s přípravou kávy a jak je odstranit

Možná se vám zdá, že ta vámi připravená káva není úplně nejlepší, že by to chtělo nějak zlepšit. Možnosti zlepšení se určitě najdou vždy. Případně vám poradíme jak si poradit s určitými nechtěnými vlastnostmi kávy.

Káva je málo výrazná

Pokud je káva v chuti takzvaně jalová, tak vyzkoušejte buď namlet kávu příště jemněji nebo zvyšte počet gramů. V obou případech se do vody vyextrahuje více aromatických látek a káva bude výraznější, čitelnější.

Káva je příliš hořká

Buď máte nekvalitní mlýnek, který nemele konzistentně a tím pádem vám vytvoří také hodně prachových částic, takzvaných “fines”, které se za krátkou dobu přílišně do kávy vyextrahují a způsobí hořkost chuti, nebo je káva příliš tmavě pražená.
V prvním případě to určitě vyřeší koupě lepšího mlýnku. Můžete si také přečíst náš článek o mlýncích na kávu.
Ve druhém případě vyzkoušejte použít při přípravě studenější vodu, klidně až 80 stupňů. Tím se zredukují hořké tóny v kávě, protože nedojde k tak velké extrakci. Může se tím utlumit celkový chuťový profil kávy, ale pokud je tmavě pražená, tak těch chutí už tam stejně moc nebude 🙂

Přiliš kyselá káva

Podobně jako v předchozím případě se dá pohrát s teplotou vody. Tentokrát ale směrem nahoru. Pokud je na vás káva přiliš kyselá, zkuste použít teplejší vodu než obvykle. Klidně i vařící, není pravda, že by se tím káva mohla spálit. To je jen pověra. Vyšši teplotou vody dochází k větší extrakci látek a pokud nemáte aspoň průměrně kvalitní mlýnek, tak se můžou opět přespříliš extrahovat prachové částice a tím způsobit vysokou hořkost kávy – odtud zřejmě pochází pověra o spálené kávě. Káva se praží kolem 200 stupňů, takže vařící voda už to nemůže víc pokazit 🙂

Pokud máte snad ještě jiný problém s přípravou kávy nebo vás jen něco zajímá, tak určitě dejte vědět a rádi vám poradíme!

Publikováno Napsat komentář

Mít 15 barů nebo nemít 15 barů, to je ta otázka!

Extrakce kávy

Při výběru espresso kávovaru můžete často vidět, jak se výrobce ohání tlakem 15 barů nebo ještě víc. Platí, že čím větší tlak, tím lepší? Na to se dnes podíváme.

Proč vlastně tedy výrobce mluví o tlaku 15 barů? Je to z toho důvodu, že při extrakci kávy, když jde voda přes kávu, tak by tato extrakce měla probíhat pod určitým tlakem. Dříve se v profesionální sféře považovalo za optimum mít tlak kolem 9 barů.

Současný standard (rok 2023)

Dnes už se ovšem na 9 barů nemíří, obzvlášť ve světě výběrové kávy, kdy člověk pracuje s velmi ovocnými kávami, citlivými na kvalitu přípravy. Během posledních pár let se začaly objevovat kávovary, kde si můžete nastavit kdeco. Lidé začali experimentovat s nastaveními, které na kávovaru dostali. Postupně se tedy přišlo na to, že lidem káva více chutná při nižším tlaku kolem 6-7 barů.

Jak je to tedy s těmi 15 bary

Uváděný tlak 15 barů je tedy pouze marketingovým tahem, aby mohl výrobce uvádět nějakou hodnotu, dát něco hezkého na samolepku na krabici. Těch 15 barů je v zásadě maximální tlak, který dokáže čerpadlo vody vyvinout.

Jak jsme psali výše, tak tlak při extrakci jde nastavovat, bohužel pouze u opravdu profesionálních přístrojů k tomu stavěných. U plně automatického kávovaru obávám se tohoto nebudete schopni. Ostatně dle našeho názoru to opravdu není ani potřeba. Daleko větších změn v chuti dosáhnete změnou hrubosti mletí.

U domácích pákových kávovarů někdy jde tlak přenastavit pomocí tzv. OVP (Overpressure) ventilu. Případně je možné ho dokoupit a dodatečně nainstalovat. Tímto ventilem prochází voda z čerpadla a jakmile se vodou vyvine nastavený tlak, tak se vpustí do hlavy kávovaru a přebytečná voda, který by způsobila už příliš velký tlak, tak se vypustí do odpadní nádobky nebo někdy zpět do nádržky. OPV ventil je takový rozdělovač, který propustí jen část vody a zbylou pošle pryč.

Pokud by vás zajímala extrakce kávy detailněji, tak zde je jeden hezký anglický článek, kde se věnovali přenastavování tlaku a měření extrakce, to znamená měření toho, kolik rozpustných látek bylo v připraveném espressu.

https://compoundcoffee.com/experiments/12_Brew-Pressure-Impact-Sidamo-Guji

Čím vyšší procento, tím větší extrakce a chtělo by se říci, že tím výraznější káva. Samozřejmě i u extrakce je nějaký strop, kdy káva při vysokém procentu extrakce přestane chutnat dobře.

Pokud vás zajímá u tohoto tématu něco dalšího, tak dejte vědět, rádi to probereme!

Publikováno Napsat komentář

Mlýnky na kávu – rozdíly a srovnání

Mlýnky Mahlkonig EK43 a Brazil Santos

Na trhu už nyní existuje strašná spousta mlýnků. Možná pomůže malý návod, jak se v nich vyznat. Mlýnky můžeme rozdělit prvně na ruční a elektrické. Dále ještě můžeme elektrické mlýnky rozdělit na nožové a s mlecími kameny.

Co je veškerou alfou a omegou mlýnku je jeho konzistence mletí. Ne nadarmo se říká, že je lepší koupit raději levnější kávovar a investovat více peněz do mlýnku. Pokud byste měli v kávě větší množství velice jemných, až prachových, částic a také větších kusů, což je klasický případ nožových mlýnků, tak káva bude zároveň podextrahovaná (kyselá, bez chuti), tak přeextrahovaná (hrubá, drsná, hořká, opět bez chuti). Jemné částice se totiž extrahují velice rychle, zatímco u větších úlomků to trvá déle.
Proto je nutné mít kvalitní mlýnek, který vám kávu namele na pokud možno stejně velké části.

Ukázka nerovnoměrnosti mletí nožového mlýnku


My tedy určitě doporučujeme pořídit mlýnek s mlecími kameny. Nožové mlýnky jsou sice levné, ale v případě kávy jsou to doslova vyhozené peníze.

Ruční mlýnky

Ruční mlýnky mají vždy mlecí kameny, jsou také super na cestování, při každodenním používání už to může být ale trošku otrava. Dají se pořídit za pár stokorun, jako například náš Ruční mlýnek na kávu, případně skončit až na několika tisících v případě Commandante C40.
Levnější mlýnky mají keramické mlecí kameny, vyznačují se dlouhou životností, zůstávají také dlouho ostré. Nesmíte ovšem narazit na kámen, pak bohužel mlecí kameny rychle odejdou na věčnost. Ocelové kameny se naopak dají naostřit a pokračujete dále.

V segmentu do cca 1500 Kč nejsou dramatické rozdíly v kvalitě ručních mlýnků, je tedy téměř jedno, po čem sáhnete. Uložení kamenů je podobné, kameny jsou vždy keramické. Zvládnou namlet spolehlivě na všemožné druhy alternativních příprav, ať už na french press, aeropress nebo moka konvičku. Na espresso se ovšem nehodí, na to nemelou dost konzistentně. Navíc by vám trvalo rok, než byste tu kávu pomleli 🙂

Pokud ovšem na ceně trošku přitlačíte, tak za cca 2200 Kč už se dá pořídit opravdu skvělý ruční mlýnek TIMEMORE C2. Hliníkové tělo, ocelové kameny, kvalitní uložení kamenů zajišťující konzistentní mletí, to vše tento mlýnek má. Vyrovná se nebo i předčí elektrické mlýnky stojící i dvojnásobek ceny. Mele také na ruční mlýnek hodně rychle a zvládne také mletí na espresso.

Za zmínku stojí určitě ještě i na začátku zmiňovaný mlýnek Commandante C40, který je na tom kvalitou zpracování a mletí ještě o trošku lépe než Timemore, ovšem cenovkou už atakuje 6 tisíc korun. Ten už opravdu hravě zvládne i espresso mletí, pokud vám nevadí ruční mletí.

Elektrické mlýnky

Jak už bylo řečeno, vyhněte se nožovým elektrickým mlýnkům. Káva z nich nikdy nebude dobrá a ani se vám nepodaří pokaždé namlet kávu stejně.

Elektrické mlýnky mají buď ploché mlecí kameny nebo kónické. Pro domácí použití je to v zásadě jedno. O plochých kamenech se říká, že melou konzistentněji než kónické, ovšem jsou také dražší a rychleji se zahřívají.

V případě koupě elektrického mlýnku je také nutné zvážit na jaké použití bude hlavně sloužit. Jestli bude pouze na alternativní přípravu kávy nebo na espresso.

V případě alternativních příprav můžeme doporučit mlýnek Wilfa Svart WSCG-2, stojí nový kolem 3000 Kč. V případě zájmu ho také dokážeme sehnat. Má kónické kameny, rychlé nastavení hrubosti mletí, s předvolbou pro jednotlivé druhy příprav, a s nízkou cenovkou je to ideální pracant. Káva je namleta do „šuplíčku“, takže budete trošku bojovat se statickou elektřinou, ale to je opravdu jen detail. Pozor, tento mlýnek nezvládne mlet na espresso! Nelze ho nastavit dostatečně najemno.

Jako začátečnický model pro espresso bychom doporučili Bezzera BB005 TM. Mlýnek má opět kónické kameny, plynulé a jemné nastavení hrubosti mletí a také časovač mletí. Jemné a plynulé nastavení hrubosti mletí je opravdu velice cenné, protože občas u espressa potřebujete extrakci jen opravdu maličko poupravit a u krokově nastavitelných mlýnků je to problém. Jejich krok totiž často bývá až příliš velký.
Mlýnek má také časovač, kdy si nastavíte, kolik vteřin se má káva mlít po sepnutí tlačítka za držákem portafilteru (páky).
Cena se pohybuje kolem 8500 Kč, bohužel mlýnky na espresso bývají dražší a tento mlýnek patří opravdu mezi nejlevnější a svou funkcionalitou mezi nejlepší v poměru cena/výkon.

Závěrem

Za roky práce s kávou jsme vystřídali a vyzkoušeli už opravdu hodně mlýnků, převážně tedy mlýnků na espresso. Pokud byste měli jakékoliv dotazy, nevěděli, jaký mlýnek vybrat, tak nám určitě dejte vědět třeba na Facebooku, Instagramu nebo zde v komentářích. Rádi vám pomůžeme!

Publikováno

Důležitost vody při přípravě kávy a co všechno chuť kávy ovlivňuje

Voda ve sklenici

Proč je voda tak důležitá

Espresso je z 90 % voda. Ve filtrované kávě je toto číslo ještě větší, voda zastupuje až 98 % objemu nápoje. Už tato čísla napovídají, proč je kvalita vody při přípravě kávy tak moc důležitá. Z vody, která nechutná dobře sama o sobě, nikdy totiž nepřipravíte dobrou kávu.

Tvrdost vody, kyselost, zásaditost a ještě více dalších detailů

U vody se uvádí tvrdost vody trvalá a přechodná (lze odstranit převařením). Dle množství minerálů pak uvažujeme o vodě měkké nebo tvrdé. Nás zajímá asi nejvíce množství vápníku a hořčíku obsaženého ve vodě. Tyto dva prvky totiž velice ovlivňují extrakci jednotlivých aromatických látek. Technicky vzato převážně hořčík má na svědomí extrakci aromatických látek díky pozitivnímu náboji, zatímco aromatické látky mají náboj negativní. Tím pádem atomy hořčíku přitahují aromata s negativním nábojem.

Ovšem aby to nebylo tak jednoduché, tak jak se říká – všeho moc škodí. Dle množství rozpuštěných látek ve vodě můžeme vodu označit jako „těžkou“ a „lehkou“. Těžká voda obsahuje hodně rozpuštěných látek a má problém následně do sebe „vměstnat“ další atomy aromat. Pro změnu voda lehká má nedostatek látek, které by aromata mohly navázat.

Dále musíme také vzít v potaz kyselost a zásaditost vody. Optimální pH vody je mezi 6-8. Pokud by měla voda menší pH než 4 nebo větší než 11, tak je znečištěná silnou zásadou či kyselinou a je nebezpečná pro lidské zdraví.
Optimální vlastnosti vody dle kávové asociace SCA jsou uvedeny níže:

VlastnostIdeálPřijatelný rozsah
ZápachBez zápachuBez zápachu
ChlórŽádnýŽádný
Tvrdost vody způsobená vápníkem50-175 ppm CaCO350-175 ppm CaCO3
Zásaditost40 ppm40-70 ppm CaCO3
pH7,06-8
Optimální vlastnosti vody dle SCA

Jak je vidět z tabulky výše, ve vodě nesmí být obsažen žádný chlór. Ovlivňuje totiž zásadním způsobem chuť kávy. Káva je pak díky chlóru hořčí a crema (pěna) na espressu světlejší. Aby byl chlór z vody odstraněn, je nutné použít filtraci obsahující aktivní uhlí (například Brita filtry).

Druhy filtrace

Nejčastěji se používají 3 druhy filtrace:

  • Změkčovač
    Asi nejlevnější způsob filtrace, kdy se díky katexovému filtru nahrazují atomy vápníku a hořčíku za atomy sodíku, bez ovlivnění zásaditosti vody. Díky změkčovači je pak voda měkká a šetrná vůči technice, protože se omezí usazování vápníku na minimum. Odstraněním vápníku a hořčíku ovšem ztratííme ovšem kontrolu nad chutí kávy a extrakcí kávy.
  • Filtrační patrony s aktivním uhlím
    Na trhu jich existuje několik druhů. Díky změně zásaditosti můžete ovlivnit výslednou chuť kávy. Tyto patrony také vodu změkčují, ale v zásadě ne tolik jako změkčovače. Nejvíce používáné jsou patrony od Brity a BWT.
  • Osmóza
    Skládá se z několika částí, kdy v první najdete superjemné síto, přes které je voda pod velkým tlakem protlačována a díky tomu jsou z vody odstraněny prakticky všechny rozpuštěné látky. V podstatě dostanete na výstupu destilovanou vodu, tím pádem v dalších částech osmotické filtrace je nutné vodu opět mineralizovat. Můžete si tak prakticky namíchat vodu přesně dle svých představ. Nevýhodou je poměrně velké plýtvání vodou, kdy na 1 litr filtrované vody spotřebujete asi 4 litry vody, někdy i více.

Jak je z tohoto článku asi poznat, tak správně připravená káva, která má chutnat dobře, není jen o tom správně kávu namlet a mít vychytaný proces samotné přípravy, ale potřebujete k tomu také kvalitní vodu. Schválně někdy zkuste připravit kávu stejným způsobem a jen použijte pro každou přípravou jinou vodu (balená vs. kohoutková, balená vs. filtrovaná atd.). Dejte nám pak vědět vaše poznatky, rádi si je přečteme nebo nám o nich řekněte v kavárně!

Použité zdroje:

https://www.bloom.coffee/en/blog/the-importance-of-water-in-coffee
https://sca.coffee/research/coffee-standards

Publikováno Napsat komentář

Domácí příprava kávy – 3. díl – AeroPress

AeroPress Go

Tento přístroj je vážně skvělý! A proč vlastně? Těch možností, jak kávu v AeroPressu je opravdu obrovské množství! Tím se samozřejmě vždy ovlivní chuť výsledné kávy. Jednou kávu namelte hruběji a nechte louhovat déle, podruhé namelte jemně a nechte louhovat jen pár desítek vteřin, příště třeba zvyšte množství kávy nebo teplotu vody a zjišťujte, jak bude káva chutnat. Tato variabilita přípravy je pro kávové hračičky a badatele jako jsme my vážně moc lákavá. 🙂

Pokud chcete experimentovat s přípravou kávy v AeroPressu, tak zde najdete generátor receptů:
https://thewinniewu.github.io/aeropress-dice/

Další skvělou věcí na AeroPressu je jeho skladnost a odolnost. Díky provedení z plastu a také tomu, že jednotlivé díly jdou do sebe schovat, jde o skvělého společníka na cesty.

V současnosti existují dvě varianty AeroPressu:

  • Klasický AeroPress – původní model, který je trošku větší, než “Go”. Výhodou je, že se do něj na převoz dá schovat menší ruční mlýnek, například Porlex Mini.
  • AeroPress Go – zmenšená varianta původního modelu, součástí balení je nyní také hrnek. Bohužel už je celkem problém najít mlýnek, který by se do něj při převozu vešel.

Oba modely můžete také najít na našem eshopu:

Pokud máte jakékoliv dotazy, tak nám neváhejte dát vědět, rádi poradíme!

Publikováno Napsat komentář

Domácí příprava kávy – 2. díl – Moka konvička

Moka konvička a káva

V tomto dílu se zaměříme na moka konvičku, což je pomůcka na přípravu kávy, kterou má doma snad každý. Po babičce či dědečkovi nebo jen prostě schovanou někde vzadu v kuchyňské skříňce a už vlastně ani nevíte, kde se tam vzala 🙂
Je oblíbená možná z toho důvodu, že příprava kávy v ní je velice jednoduchá. Nasypete kávu, přidáte vodu a postavíte na sporák a je hotovo!

My pro vás samozřejmě máme pár tipů, jak tuto přípravu trošku vylepšit a vyvarovat se například příliš hořké kávy.

  • Vodu do spodní části konvičky lijte vždy horkou, klidně vařící. Jde o to, aby se namletá káva v sítku co nejkratší dobu zahřívala. Vodu lijte vždy jen po bezpečnostní ventil, který v případě ucpání konvičky/sítka, slouží k upouštění tlaku, a tudíž páry a vody, ven z konvičky.
  • Osvědčilo se nám množství 12 g kávy na 200 ml vody.
  • Káva by měla být namletá asi jako sůl, to znamená hodně jemně.
  • Kávu v sítku nepěchujte, pouze ji do sítka nasypte a maximálně prstem zarovnejte.
  • Jakmile už se konvička zahřívá a začne v horní části “prskat”, tak konvičku odstraňte ze zdroje tepla a spodní část konvičky co nejrychleji ochlaďte. Ideální je pustit studenou vodu z kohoutku a konvičku proudem vody ochlazovat. Zabrání se takto přepalování kávy a nežádoucí hořké chuti.

Přidáváme ještě odkazy na anglicky mluvená videa soustředící se na přípravu kávy v moka konvičce:

Další díly seriálu:
1. díl – Příprava kávy ve french pressu

Publikováno Napsat komentář

Domácí příprava kávy – 1. díl – French press

French press

Na trhu už je téměř nepřeberné množství přístrojů k přípravě kávy. Nicméně stále tomu všemu vládne pár vyvolených, které bychom rádi popsali. Možná vám to pak při koupi pomůže s výběrem. Tento týden si popíšeme přípravu ve french pressu a v dalších týdnech budeme postupně přidávat další metody.

French press

French press

Jde o nádobku, která má v sobě píst se sítkem. Je to tak trochu příprava á la turek, ovšem s tou přidanou hodnotou, že vám nebude překážet lógr.

Jednoduchý recept na kávu ve French pressu:

  1. Namelte kávu nahrubo, některé částečky mohou mít více jak 1 mm.
  2. Vyndejte píst ven a nasypte do french pressu kávu. Doporučujeme tak 15 gramů na 250 ml. To jsou asi 2 odměrky, které bývají k french pressu přiloženy. Případně použijte kuchyňskou váhu, je bohatě dostačující.
  3. Zalijte vodou o teplotě cca 93 stupňů, je to asi jako když necháte ohřát vodu do varu, odstavíte a po 30 vteřinách můžete kávu zalít.
  4. Kávu důkladně promíchejte, aby se louhovala rovnoměrně.
  5. Dejte do french pressu zpět píst, ale ještě nestláčejte, píst pouze zabrání vychladání kávy.
  6. Po 4 minutách stlačte opatrně píst dolů a přelijte z french pressu všechnu kávu do hrníčku. Pokud něco ve french pressu zůstane, tak už to pak nebude chutnat dobře, protože se to bude dále extrahovat s ubíhajícím časem.

Pro fajnšmekry doporučujeme vyzkoušet recept od Jamese Hoffmanna, zde je odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=st571DYYTR8

French pressy různých velikostí a barev nabízíme také na e-shopu:

Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte nám dát vědět ať už zde v komentářích nebo na Facebooku!

Další díly seriálu:

2. díl – Příprava kávy v moka konvičce